Sobota, 1 října, 2022
- Komerční sdělení -magazín

Ukrajinská ekonomika platí daň za napjaté vztahy s Ruskem i bez invaze

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přispívá k prudkému nárůstu cen energií a poškozuje globální hospodářský růst. Upozornil na to tento týden Mezinárodní měnový fond (MMF).

Ředitelka fondu Kristalina Georgieva ve středu (2. 2.) vyzvala k mírovému vyřešení patové situace, která si již vybírá svou daň od ukrajinské ekonomiky.

Ukrajinské hlavní město Kyjev momentálně žije zvláštním „dvojitým životem“. Lidé chodí do práce a vykonávají běžné každodenní úkoly. Na první pohled nepozorovat nic neobvyklého, ale vzhledem k hromadění ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou se mnozí zároveň „připravují na to nejhorší“.

Podle průzkumu evropské podnikatelské asociace, která sdružuje nadnárodní společnosti působící na Ukrajině, má již 40 % jejích členů připravené nouzové plány a dalších 40 % na nich pracuje.

Ukrajinské firmy, stejně jako širší populace, si zvykly žít ve stavu zvýšené pohotovosti, od kdy Kreml v roce 2014 obsadil Krym a začal živit separatistický konflikt na východě, který si vyžádal více než 13.000 obětí.

„Nepanikáříme, protože víme, že tato situace u nás trvá už osm let,“ řekl pro agenturu AFP Dmytro Vološyn, spoluzakladatel a technologický ředitel online platformy, která spojuje studenty jazyků s učiteli na celém světě. Ve skutečnosti krize v roce 2014 přinutila jeho společnost rozvíjet podnikání v zahraničí, protože ukrajinská ekonomika se potápěla a firma se snažila chránit před turbulencemi.

Riziko ruské invaze, o které Moskva popírá, že by ji připravovala, zatím nepřineslo takové katastrofální následky jako anexe Krymu. Přesto však už má velmi reálný vliv na ukrajinskou ekonomiku, zmrazuje totiž projekty a odstrašuje některé investory.

Centrální banka snížila prognózu růstu ukrajinského hospodářství v roce 2022 na 3,4% z předchozích 3,8%. Od začátku roku musela také utratit téměř miliardu eur, aby udržela místní měnu – hřivnu – nad vodou, protože znepokojení investoři přesouvali peníze ven ze země.

Přesto kurz hřivny klesl na nejnižší úroveň za čtyři roky, což podporuje inflaci a podkopává kupní sílu domácností v jedné z nejchudších zemí Evropy.

Situace přinutila prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se pokusil čelit některým alarmujícím varováním ze Západu. Trvá na tom, že prioritou je spíše stabilizovat ekonomiku než vyvolat paniku.

Podle investiční společnosti Renaissance Capital je Ukrajina v současnosti v silnější pozici než v roce 2014, aby odolala finančnímu tlaku. Kyjev více než zdvojnásobil své rezervy. Pomoc přichází i od Západu, přičemž Evropská unie mu přislíbila dalších 1,2 miliardy eur. Probíhají také rozhovory o uvolnění nových prostředků z MMF. To však postačí jen ke zmírnění vlivu dlouhotrvajících turbulencí, ale ne v případě vojenského konfliktu.

Ukrajina si v současnosti nemůže půjčovat na mezinárodních trzích a zůstává závislá na svých mezinárodních dárcích. Vláda si stěžuje, že země trpí geopolitickou situací, kterou nemůže ovlivnit, přestože jsou její ekonomické základy pevné.

„Od roku 2014 žijeme ve stavu permanentního ohrožení ze strany Ruska a teď se to stává novinkou pro svět,“ ptá se ministr financí Sergij Marčenko v rozhovoru pro web Ekonomična Pravda.

The building of St. Sophia Cathedral in Kiev, Ukraine. St. Sophia Cathedral was founded in the 11th century and was built in the likeness of St. Sophia Cathedral in Constantinople.

Firmy si mezitím připravují nouzové plány. Ale i kdyby se nestalo to nejhorší, ekonomové varují, že eskalace napětí narušuje dlouhodobější vyhlídky Ukrajiny.

„Riziková prémie za podnikání na Ukrajině se určitě zvyšuje,“ konstatovala Lilit Gevorgyanová, ekonomka IHS Markit. „Toto vnímání rizika se výrazně nesníží, pokud mezi Ukrajinou a Ruskem nedojde k hmatatelnému pokroku při řešení konfliktu. Šance na to jsou mizivé,“ dodala Gevorgyanová.

Nejnovější články

- Reklama -pr článek

Další články autora

Stay on op - Ge the daily news in your inbox