Dominika s kámoškou založily projekt Šumná: Aby oblečení nestálo zapomenuté ve skříni, ale mohlo zažít ještě mnoho příběhů

Dominika preferuje v módě pocit výjimečnosti, tak se cítí krásná a „jiná“. Součástí tohoto pocitu je, když jde o kousek vyrobený z kvalitních materiálů, nadčasových střihů a lokálně nebo je z druhé ruky. Její láska k slow fashion ji tak dovedla až k nápadu na projekt Šumná, pronájmu oblečení.

Dominiku Horňáková její láska k slow fashion přivedla až k nápadu na projekt Šumná, pronájmu oblečení.
Dominika preferuje v módě pocit výjimečnosti, tak se cítí krásná a „jiná“.
Podle Dominiky první a základní zásadou udržitelného šatníku je nosit to, co doma máme.
Dominiku is kamarádkou Evkou velmi trápilo, co se děje v textilním průmyslu a tak viděli v pronájmu oblečení řešení.

Přestože byla Dominika podle vlastních slov od malička nákupní maniačka, která považovala 5 eurové trička za „základní lidské právo“, (smích) později se dostala ke knížkám o minimalismu, bezodpadovém životě či dokumentárním filmem o dopadech fast fashion a začala se více nad sebou zamýšlet . To ji dovedlo ik projektu Šumná, o kterém a nejen o něm, nám vyprávěla.

Pracuješ v neziskové organizaci Nadace Pontis. Jaký je její cíl a jaká je náplň tvé práce?
V Nadaci Pontis se snažíme přispívat ke změně Slovenska na dobrou zemi, místo pro svobodné a odpovědných lidí, kteří zlepšují svůj život a své okolí. Věnujeme se zejména tématům inkluze, vzdělávání, odpovědnému podnikání a sociálním inovacím. Já vedu tým inkluze, kde spravujeme nadační fondy a filantropické programy na podporu lidí se sociálním a zdravotním znevýhodněním.

V soukromí se věnuješ cirkulární ekonomice. Pro mnohé je toto neznámý pojem … Co si máme pod tím představit?
Pro lepší pochopení začnu tím, jak to vypadá v současnosti. Dnes ještě v drtivé většině fungujeme na principech lineární ekonomiky. To znamená, že něco krvopotne vytěžíme, něco z toho drahými technologiemi a množstvím práce vyrobíme, následně to něco rychle použijeme / spotřebujeme a potom to vyhodíme. Jelikož se na produkty v celém jeho životním cyklu od designu, výroby až po spotřebu využije velmi mnoho vzácných přírodních i lidských zdrojů a energií, je škoda, že výrobky pak jen tak vyhodíme. Často je odpad, který vyprodukujeme toxický a je velkou zátěží pro naše životní prostředí. V tom lepším případě výrobek zrecyklujeme, ale to stále nestačí. Recyklace je energeticky náročný proces a ne vždy je možné produkt skutečně recyklovat. Někdy jde spíše o tzv. downcykláciu – to znamená, že stejný výrobek již vyrobit nedokážeme, neboť materiál recyklací ztrácí původní vlastnosti (např. plast). Příklad (ne) fungování lineární ekonomiky: koupíme si nový telefon, používáme ho 1 – 2 roky a pak ho vyhodíme a koupíme si nový telefon. Nebo si koupíme nové šaty, nosíme jejich jednu sezónu, vyhodíme je a koupíme si další nové šaty. A tak dále … Existuje však model, ve kterém takovému plýtvání zdrojů a neekologických chování nedochází. Je to model tzv. cirkulární (oběhové) ekonomiky, kdy už při vytváření designu produktu máme na zřeteli celý jeho „životní“ cyklus tak, aby byl co nejvíce bezodpadový, co nejdelší a uzavřený. To znamená, že při výrobě produktů spotřebováváme méně primárních zdrojů, méně energií a využíváme trvale-udržitelné a obnovitelné zdroje a materiály. Jednotlivé komponenty výrobku tvoříme tak, aby byly znovu použitelné, opravitelné, upravitelné, v nezbytném případě recyklovatelné nebo biologicky rozložitelné.

Mohlo by vás zajímat: Život bez odpadu v režii Ekoistiek: Ve skutečnosti tolik věcí nepotřebujeme, abychom se cítili svobodní, kde začít?

Není v lidských silách být ve všem 100%, ale snaha se počítá
Dominika se pokouší io bezodpadový způsob života, ale jak přiznává na sto procent to u ní nejde. Spíše používá výraz „less waste“ tedy „méně odpadu“. V tomto duchu se snaží fungovat a jednou se jí daří více, jednou méně: „Často se může lidem zdát ta nula ve slově zero waste spíše demotivující a tak se přestanou snažit zcela alespoň troška redukovat svůj odpad. Také ne všechno bezobalové je vždy lepší než alternativa v obalu, např. hovězí klobása bez obalu vs. tofu v obalu apod. … A asi nejvíce doporučuji, že každý ať si najde svou cestu postupného zelenějšího života … Každá malá změna k lepšímu se počítá – ideální je kombinace, ale myslím, že není v lidských silách být ve všem 100% -tní, ale každá snaha se počítá. „

Recent Articles

spot_img

Related Stories

Stay on op - Ge the daily news in your inbox